Scherzo | Den 1 Zelený

Zelený čtvrtek, zelená snídaně, zelený oběd, zelená večeře, zelené ponožky, zelené počasí a zelené nálady.

Dnes je den, kdy vše zezelená. Teda mělo tomu tak být. Mžourám rozespalýma očima přes zamlžené okno. Veškerý prostor za ním je vyplněn hutnou šedí. V prostoru za mnou funí ta černá bestie. Vzbudila mě ráno v šest, vyvlekl mě ven do mrazu a dlouhé minuty vláčela bahnem. A teď je tu znovu, dožaduje se pozornosti. Rve mi do klína svůj zelený tenisák.Dobře, podvolím se tedy. První zelená věc dneška přeletěla místnost pronásledovaná černou bestií. A znovu, a znovu, a znovu ... Už je oběd. Stařenka kráva se krčí na talíři vedle zelených knedlíků.

Její před lety jistě krásně štavńaté maso mi teď ohlo nůž. Zpropadený řezník! Prodává hnus za drahé peníze s úsměvem na tváři. Smiřte se a odpusťe si, neboť jsou velikonoce, hlásá tlustý opat v pořadu pro seniory. Nejspíš mu nikdo neprodal k jídlu takovýhle jed. Přepínám z tlustého opata jinam. To už existuje animovaný film o Budhovi? Proč vlastně dávají něco takového o Velikonocích? Mám prázdniny, takže se chci utlumit nějakým dějově nenáročným americkým filmem. Nic. Venku se pořád převaluje ta šedá hmota. Pohlitila úplně všechno – lidi, auta i celé ulice. I ten autobus jedoucí k nám na chatu v ní zmizel. Nemám šanci ho najít v čas, vzdávám se. Strávím prázdniny radči tady, v teplu domova, než-li někde daleko v mrazu vysočiny. To je mé konečné rozhodnutí. Zalézám si zpět do peřin a zapínám počítač. Modré logo stránky naskočilo. Tak o čem se dnes budeme bavit, přátelé?